Kalendáře, dražba dresů pro dobrou věc, speciální utkání. Dnes už jsou tyto události nedílnou součástí herních plánů všech týmů napříč sportovním Charitativní světem.
Movember, sbírka hraček pro krizové centrum Klokánek nebo zápas pro Luisu, jejíž rodiče potřebují shromáždit dostatek finančních prostředků na neurorehabitační pobyt. Charita se už dávno stala součástí sportu. To je skvělá zpráva. Spojení potřebných se známou značkou funguje skvěle. Najednou se podaří vyřešit bezvýchodnou situaci, jako je vybrat astronomickou částku na terapii, kterou neproplácejí. Zázraky se dějí!
Fanoušci speciální akce milují. A manažeři týmů to dobře vědí. Proto tyto akce zařazují do klasické programu čím dál častěji. S touto zvyšující se kadencí se z těchto výjimečných večerů stává jakýsi „spektákl“, který má se samotnou původní myšlenkou pramálo společného, když ve většině případů iniciativa nepřichází od samotných hráčů, ale je instantně dávkovaná marketingovým oddělením.
Stane se z bohulibé činnosti mýdlová bublina? Charitativní kalendáře se fotí jako na běžícím pásu, úsměv na jednu stranu a na druhou zabalit to do vzletných slov o bojovnících a nezlomné vůli. Pokračujeme v krasojízdě. Navšívit podělení dětské onkologie: „Ahoj Bětko, jé Ty jsi Péťa. Bětka včera umřela, hmm, to mě mrzí! Já už musím jít. Tak se tu mějte!“
Vím, že tento příklad je poněkud morbidní, ale snažím se ilustrovat, jak absurdní jsou některé situace, do kterých se mohou hráči dostat. Často ne vlastní vinou. Jsou pod tlakem vedení klubu a očekávání fanouška jsou velká.
Situaci by prospěl návrat k podstatě. Větší svoboda při rozhodování, komu hráči věnují svůj čas a peníze. Čas je nejdůležitější. Když mají možnost strávit s dítětem celý den nebo ho pravidelně navštěvovat. Je pro ně jednodušší navázat vztah s rodinou a pochopit s jakými problémy se potýká. V takovém případě má charita smysl.
Dalším neduhem jsou videa, která často neukazují realitu. Například spot, který natočila FIFA., v němž kluk na vozíku hraje fotbal s hvězdami světového formátu, je k popukání. Protože ve skutečnosti by ho z vozíku „skopli“ nebo by s ním vůbec nehráli.
Běžný divák po zhlédnutí videa může říct: „Kluk se má skvěle!“
Zamáčkne slzu. A dál žije svůj život.
Komentáře
Okomentovat