Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Lázeňská povalečka, Být jako Vojta

Nejnovější příspěvky

Lázeňská povalečka, Miss 2008

Poprvé sama Ve druhé třídě jsem vyrazila do Lázní Bělohrad. Moc se mi nechtělo. Bála jsem se. Poprvé jsem měla jet sama – tedy přesněji, máma se mnou byla první dva týdny z celkových šesti.   Průměrná délka pobytu byla šest až osm týdnů. Zvací dopis přišel čtrnáct dní před nástupem. Jeho součástí byl i seznam doporučených věcí, které pacient musí mít s sebou – například 15 kusů spodního prádla, 2 plavky a podobně. Oblečení muselo být opatřeno značkou.   V den nástupu jsme dorazili v půl desáté. Dětská léčebna byla deset minut chůze od hlavního lázeňského komplexu. Šedá budova se zahradou a hned vedle ní rehabilitace spojená se školou, kam všechny školou povinné děti musely chodit.   Lázeňská škola před pobytem poslala do kmenové školy plán, který učitelé vyplnili, a podle něj pak probíhala výuka. Vedle rehabilitace stál malý domeček – tam chodili žáci druhého stupně. Mým cílem bylo také se tam jednou učit.   Přijímací proces začínal u sestřičky. Z...

Lázeňská povalečka

  Lázně jsou pro mnoho lidí synonymem odpočinku a relaxace. Není to pravidlo. Když dostaneš poukaz, prostě jedeš. Poprvé jsem se do Jánských Lázní podívala s mámou, když mi byly dva roky. Pro nás obě to byla první lázeňská zkušenost. Dětská léčebna Vesna byl velký, bezútěšný barák a na procedury se jezdilo nákladním výtahem do suterénu. Načasování procedur bylo mistrovské dílo. Často jsem měla naplánovanou masáž a hned po ní bazén. Nejvíc jsem si "oblíbila" situace, kdy v pět ráno klepala uklízečka na dveře, že se uvolnila vířivka a máme jít. Nejčastěji jsme s mámou běhaly po chodbách. Tedy, ona běhala, já seděla v golfkách s rohlíkem v ruce, protože se procedury kryly s obědem. Pamatuji si jen střípky, byla jsem přece jen batole. Ale nikdy nezapomenu na těžkký pocit, který jsem mívala, když jsem pozorovala děti, co tam byly bez rodičů. Jeden moment mi utkvěl obzvlášť. Odpoledne jsme vždycky vyrážely na vyjížďku, protože skončily procedury. Moje tříkolka byla hlučná, a když...

Fenomén Vojta

  „Vojtovku“ cvičí tisíce dětí i dospělých po celém světě. Václav Vojta zemřel před 21 lety. Jeho metoda je stále víc než aktuální. Jaký odkaz pro další generace terapeutů, dětí a rodičů zanechal?                                                                      zdroj:obr.  fyzioklinika.cz Jsem si jistá, že skoro každý člověk v České republice má ve svém okolí člověka, který sám cvičil nebo cvičí se svým dítětem Vojtovu metodu. Mnoha lidem vytane na mysli obraz hystericky plačícího dítěte a rodiče, který se zarputilým výrazem na tváři nastavuje malého cvičence   do předepsané polohy. Profesor Václav Vojta   začal studovat v roce 1937, kvůli okupaci Československa odpromoval o deset let později v roce 1947. V témže roce se začal věnovat neurologii a dětské   ne...

Děkujeme, že sedíte doma

      „Přijdu do baru všichni čuměj," zpívá Berenika Kohoutová. U mě realita Ne proto, že bych byla nějak zvlášť přitažlivá. Ale protože jsem postižená. Ehm, postižení nechodí často ani do restaurací natož do klubů. i přece cumlají zvětralé pivo na oslavě svých 18. narozenin protože jsou přece dospělí a přítomní rodičovské fotí.  Poté sdílejí na ve facebookové skupině „Rodiče dětí s postižením" k fotkám přidávají popisky našemu „ Machovi nebo Šebestové je 18 tak už si může dát s náma“ Tohle moji rodiče nikdy nedělali, přestože jsem postižená.  Jít večer do klubu na koncert, stand-up nebo jinak. TO už je vyšší dívčí. To už nezahrnuje povolené aktivity, jako jsou: krmení holubů v parku, zahradní oslava pod dohledem blízké osoby. Nebo komunitní veselí typu výroční party v Jedli. (JEDLIČKKŮV ÚSTAV) Tyto aktivity se ještě tolerují u lidí s poškozením míchy, kteří k úrazu přišli během života Buď skokem do mělké vody, nebo při autonehodě. Ale běda, když je vám po...

A přesto říci životu ano

Název knihy rakouského lékaře a psychoterapeuta židovského původu Viktora Emanuela Frankla, který vyvinul v první polovině 20. století psychoterapeutickou metodu logoterapii. Název této metody vychází z řeckého slova logos tedy smysl. Frankl, který během 2. světové války přežil pobyt v koncentračním táboře v Osvětimi. JV koncentračním táboře začal psát rukopis výše zmíněné teorie. Rukopis ukrývá v podšívce svého kabátu. Frankl ve své teorii tvrdí toto: „Pokud pacient najde smysl uprostřed utrpení, něco, co dává smysl jeho životu i uprostřed krizí a ve velmi limitujících situacích, může znovu najít vnitřní rovnováhu.“ (Frankl, předmluva Čumba 2006:8)   Viktorovi E. Frankovi, však odeberou všechny jeho věci. Mezi těmito věcmi byl i jeho rukopis. Musel najít nový smysl bytí, který by mu pomohl přežít hrůzy koncentračního tábora. Rozhodl se zkoumat svoji teorii sám na sobě. Svůj pobyt začal vnímat jako empirický výzkum. Zjistí, že jeho teorie mu opra...

Charita. Přesvědčení, nebo povinnost?

Kalendáře, dražba dresů pro dobrou věc, speciální utkání. Dnes už jsou  tyto události nedílnou součástí herních plánů všech týmů napříč sportovním Charitativní světem .  Movember, sbírka hraček pro  krizové centrum Klokánek nebo zápas pro Luisu, jejíž rodiče potřebují shromáždit dostatek finančních prostředků na neurorehabitační pobyt. Charita se už dávno stala součástí sportu. To je skvělá zpráva. Spojení potřebných se známou značkou funguje skvěle. Najednou se podaří vyřešit bezvýchodnou situaci, jako je vybrat astronomickou částku na terapii, kterou neproplácejí. Zázraky se dějí!  Fanoušci speciální akce milují. A manažeři týmů to dobře vědí. Proto tyto akce zařazují do klasické programu čím dál častěji. S touto zvyšující se kadencí se z těchto výjimečných večerů stává jakýsi „spektákl“, který má se samotnou původní myšlenkou pramálo společného, když ve většině případů iniciativa nepřichází od samotných hráčů, ale je instantně dávkovaná marketingovým oddělením. St...